KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

1 - Když jsme opustily svět i své příbuzné a uzavřely se v tomto domě, abychom se věnovaly tomu, o čem jsem hovořila, zdá se nám, že jsme vykonaly všechno a že už nemusíme s ničím zápasit. Mějte se však na pozoru, sestry, a neoddávejte se snění! Podobaly byste se člověku, který jde klidně spát, neboť ze strachu před zloději zatarasil dveře a vůbec mu ani nenapadlo, že zloději jsou zavřeni uvnitř. Víte však, že není horšího zloděje než naše Já. Jestliže nad sebou opravdu nebdíme, nepovažuje-li každá z vás za nejdůležitější odříkat se sama sebe, pak vám nedohledné množství překážek zabrání být vnitřně svobodné a nebudete moci letět k Stvořiteli, protože vás tížit bude země jak olovo.

2 - Účinným lékem na tuto nemoc je: mít stále před očima, že všechno je marnost a že všechno brzo pomine. A tak se naše náklonnostiodtrhnou od těchto náramně křehkých věcí a zaměří se na věčné. I když se tento prostředek nezdá nějak účinný, přesto přináší duši velký prospěch, jen když si bedlivě dává pozor, aby neulpěla na nějaké, byť sebenepatrnější, věci: sotvaže si uvědomí, že na něčem lpí, je třeba ihned odvrátit myšlenky a pozvednout je k Bohu, a On nám pomůže. 
Ano, je to velká věc vstoupit do tohoto domu, byla to Obrovská Boží Milost. Nyní nám zbývá neulpět na sobě a bojovat s vlastní přirozeností: je to opravdu tvrdý oříšek, protože se příliš ztotožňujeme s vlastním Já a příliš se milujeme.

3 - V tomto boji nám může přispět na pomoc opravdová pokora. Tato ctnost a sebezápor jdou, podle mého názoru, vždy ruku v ruce. Jsou to dvě sestry, jež se nesmí oddělovat. Toto nejsou příbuzní, před kterými vás varuji, naopak, máte po nich dychtit a milovat je, vyhledávajíce stále jejich společnost.
Ach, vy svrchované ctnosti, královny stvoření a vládkyně světa, kéž nás vysvobodíte ze všech pastí a nástrah Ďábla; byly jste tak drahé našemu Mistru Ježíšovi, že ani chvíli nebyl bez vás! Kdo vás má, může kráčet bezpečně a čelit celému peklu i světu a jeho svodům. Ať se nikoho nebojí, protože Nebeské Království je jeho. Vždyť čeho by se měl bát ten, komu nepůsobí starosti, že ztratí všechno, ba dokonce to ani nepovažuje za ztrátu? Obává se totiž jediného: aby neurazil boha, a proto Ho prosí, aby ho stále udržoval v těchto dvou ctnostech a aby nikdy nedopustil, že by je vlastní vinou ztratil.

4 - Tyto ctnosti opravdu rády zůstávají skryté těm, kdo je vlastní, takže je nevidí, ani si neuvědomuje, že by je vlastnil, i když mu to jiní tvrdí. A tak tedy, poněvadž si jich cení a snaží se je všemožně získat, stále v nich roste. Stačí jednat s takovou osobou a ony ctnosti se projeví, i když to dotyčný nechce.
Jak jsem domýšlivá, když chci chválit pokoru a odříkání, když jim vzdal takovou Chválu Sám Král Slávy a posvětil je takovou měrou Svým Utrpením!
Nyní je, mé dcery, na čase, abychom se pustily do práce na odchodu z egyptské země. Najdete-li tyto dvě ctnosti, najdete manu, a tehdy se vám bude zdát všechno příjemné, ano, i to, co lidé ve světě považují za trpké.