KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

4 - Bděte nad svými vnitřními hnutími, zvláště nad těmi, jež se týkají různých výsad. Kéž nás Bůh pro Své Utrpení zbaví toho, abychom lpěly na výrazech jako: "Já jsem starší", "já mám víc let", "já jsem pracovala víc", "s tou se zachází lépe než se mnou". Zapuďte takové myšlenky, sotvaže vás napadnou, neboť zabývat se jimi, či dokonce o nich mluvit, to je mor, příčina velkého zla. Máte-li představenou, jež trpí sebeméně z takových řečí, pak buďte přesvědčeny, že vám ji Bůh poslal, aby vás trestal za vaše hříchy, a že tohle je počátek veškeré vaší zkázy. Vroucně proste Pána, aby vás vyléčil, neboť jste všechny v nebezpečí.

5 - Možná se zeptáte, proč tolik trvám na tomto bodě a proč jsem tak přísná, vždyť Bůh uděluje Své Milosti i těm, kteří nedosáhli naprostého zřeknutí se sama sebe. To chápu, protože On ve Své Nekonečné Moudrosti vidí, že je tak lépe přesvědčí, aby se všeho zřekli.
Tím nemíním, že by museli vstoupit do řádu, neboť tu mohou být překážky, jež to znemožňují: dokonalá duše může být pokorná a nelpět na ničem, ať žije kdekoliv, i když prostředí velmi ovlivňuje a v některém je více těžkostí než v druhém. Kde vládne honba za výsadami a kde se lpí na pozemských statcích - s těmito nešvary se lze setkat jak venku, tak i v klášteřích, i když zde je k tomu méně příležitostí a větši vina, věřte mi, kde vládnou tyto nešvary, tam člověk nikdy nedosáhne toho, aby na ničem nelpěl, aby okoušel opravdové plody modlitby, i kdyby strávil v modlitbě, či lépe řečeno v meditaci mnoho let. Říkám meditace, protože dokonalá modlitba by vedla k nápravě.

6 - Uvažte tedy, sestry, zda tyto rady nejsou důležité, a to tím více, neboť jste zde jen kvůli tomu. Kdybyste jednaly jinak, ztratily byste se ctí i přednosti, jichž jste mohly dosáhnout, a zůstala by vám ztráta a hanba. Každá z vás ať se zamyslí nad tím, jak je na tom s pokorou, a uvidí, jak pokročila.
Domnívám se, že Ďábel se neodváží pokoušet opravdu pokorného v otázce výsad ani prvními hnutími, neboť se obává protiútoků, poněvadž je nemožné, aby v pokorném nevzrůstala pokora, když je pokoušen, a aby se v ní neutvrzoval. V tomto případě se zahledí na svůj minulý život, porzkoumává, zda sloužil Pánu, jak se patří, uvažuje o Úchvatném Ponížení Boha, aby nám dal Příklad Pokory, a když si nakonec uvědomí své hříchy a že kvůli nim zasloužil peklo, vytěží z toho takový prospěch, že se ho Ďábel z obavy, aby nebyl potřen na hlavu, neodvažuje ani pokoušet.