KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

1 - Už jsem vám to, sestry, říkala mnohokrát, a nyní vám to chci napsat, abyste na to nikdy nezapomněly: řeholnice tohoto kláštera, a stejně každý, kdo chce být dokonalý, musí se na hony vyhýbat výrazům jako: "Měl jsem pravdu; ukřivdili mi; nezasloužil jsem si, aby se tak se mnou jednalo."
Bůh nás chraň před takovými špatnými důvody! Zdá se vám, že náš Dobrý Ježíš právem tolik trpěl, že byl zahrnut takovou Potupou a nesčetnými Křivdami? Ta, která nechce jiné kříže než ty, o nichž si myslí, že je zasluhuje, pak opravdu nevím, proč přišla do kláštera. Jen ať se vrátí do světa! Avšak ani tam nebudou platit její důvody, neboť nic tak těžkého nebude moci vytrpět, aby si nezasloužila ještě víc. Proč si tedy stěžovat? Opravdu nevidím žádný důvod.

2 - Když nám prokazují čest, či dělají, co nám na očích vidí, pak je třeba vytáhnout tyto důvody, neboť je nemyslitelné, aby s námi takhle jednali v tomto životě; jestliže nám však křivdí, a my to nazýváme křivdami, ačkoliv to žádné nejsou, pak nevím, proč bychom si měly stěžovat. Buď jsme nevěsty tak Velkého Krále, nebo ne. Jsme-li jimi, pak je to snad čestné od ženy nepodílet se na urážkách, jimiž je zahrnován její ženich, jen proto, že k tomu cítí odpor? Což nemají oba vše společné, čest i potupu? Což můžeme mít účast ne Jeho Království a těšit se z Něho, a přitom nesnášet urážky, jimiž je zahrnován, a nepodílet se na Jeho Utrpení?

3 - Kéž Bůh nedopustí, abychom o něco podobného usilovaly. Která z vás se domnívá, že je méně vážená, ať se považuje za šťastnější, a také je; snáší-li vše s trpělivostí, dostane se jí cti v tomto i v budoucím životě. - Věřte mi to! I když říkám spíše nesmysly, věřte mi, neboť to tvrdila Sama Nekonečná Moudrost!
Snažme se, mé dcery, aspoň v něčem napodobovat Hlubokou Pokoru Nejsvětější Panny, jejíž šat nosíme. Cítím zahanbení, když pomyslím, že se nazýváme Jejími řeholnicemi. I když se nám zdá, že se kdovíjak pokořujeme, vždy budeme velmi vzdáleny toho, co vyžaduje náš titul dcer takové Matky a nevěst takového Ženicha.
Jestliže se horlivě nebudeme snažit vykořenit nedokonalosti, o nichž jsem se zmínila, pak co se nám zdá dnes nicotné, zítra se stane všedním hříchem, a jestliže si toho nebudeme všímat, bude to podnětem pro mnoho dalších. - A to je pro Řád opravdová zhouba.