Cesta k dokonalosti 16,1 - 16,3
Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)
(1) 1 - Nemyslete si, že už jsem toho nějak mnoho řekla: teprve jsem rozestavěla figurky na šachovnici, jak se říká. Prosily jste mě, abych vám vyložila základy modlitby: i když mě Bůh nevedl podle těchto zásad, a já sama nemám ani kořínek takových ctností, nicméně neznám jiné. Věřte mi, že ten, kdo chce hrát šachy a neumí tahat figurkami, bude hrát prachmizerně: neumí-li hrát šachy, nedá také nikdy šach mat.
Jistě mě pokáráte, že mluvím o šachové hře, neboť v tomto domě nemáte žádné hry, ani je nemáte mít. - A přitom uvažujete, jakou pěknou matku vám Pán dal, že znala i tuto marnost.
Někteří tvrdí, že někdy lze hrát šachy; tím spíše je nyní dovoleno použít jejich taktiku. Ba kdybychom ji užívaly často, brzo dáme šach mat i Božskému Králi. A to by nám pak už neunikl, vždyť by ani nechtěl.
2 - Při šachové hře útočí na krále nejvíce královna, i když jí přitom pomáhají ostatní figurky. Žádná královna tak nepřinutí Nebeského Krále, aby se vzdal, jako pokora. Ta Ho totiž přiměla, aby z Nebe sestoupil do Klína Panny, a jí Ho přitahujeme do své duše jako na vlasu. (2) A proto duše Ho bude vlastnit tím více, čím hlouběji bude zakořeněna v pokoře, a kdo v ní bude méně zakořeněn, bude Ho také méně vlastnit.
Nedokážu pochopit, jak někdo může mít pokoru bez lásky, a lásku bez pokory, a jak je možné, aby obě tyto ctnosti existovaly v duši, aniž by opravdu nelpěla na jakékoliv věci.
3 - Možná se mě zeptáte, mé dcery, proč vám tak zeširoka vykládám o ctnostech, když máte tolik knih, jež o tom pojednávají, zatímco vy jen chcete, abych se zabývala kontemplací.
Na to vám odpovídám, že kdybyste mě prosily, abych vám mluvila o meditaci, snadno bych vám mohla vyhovět; to pak bych vám radila, abyste ji nikdy nezanedbávaly, ani kdybyste neměly žádnou ctnost, neboť ctnosti se právě začínají získávat skrze rozjímání. Žádný křesťan se neobejde bez rozjímání, a nikdo je nemá zanedbávat, když mu dá Bůh tak dobré Vnuknutí, byť by byl obtížen sebevětší vinou. O tomhle jsem však už psala na jiném místě, a i jiní o tom psali, kteří se v tom vyznají, zatímco já ne, a Bůh to ví.
Poznámky:
(1) První čtyři odstavce této kapitoly jsou vynechány, neboť chybí v rukopise z Valladolidu, z něhož překládáme.
(2) Je to asi narážka na verš Písně písní, kde Miláček vyznává, že byl zraněn jedním vlasem snoubenky (Pís 4,9).