KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

10 - Jak dojemná starostlivost, mé dcery! Jak velké je to štěstí, nelpíme-li na těchto nízkých a pomíjivých věcech, pozvedáme-li se tím do takového stavu! A jednou v Náruči Boží, bude vám snad záležet na tom, i kdyby vás celý svět odsuzoval? Všemohoucí by byl vaším Obhájcem, Ten, který stvořil svět jediným Slovem, a pro něhož chtít znamená konat. Nemějte tedy strach! Dopouští-li, aby vás pomlouvali, pak je to pro vaše větší dobro. On vás miluje. Miluje toho, kdo Ho miluje, a ne nějakou malou Láskou. A proč bychom Ho neměly milovat ze všech sil? Není to úchvatná výměna, dát Mu svou lásku, abychom měly Jeho? On může všechno, zatímco my dokážeme jen to, k čemu nás uschopní. A koneckonců, co dokážeme vykonat pro Něho, našeho Pána a Stvořitele? Nějaké malé předsevzetí, jež je ve skutečnosti jako nic. Chce-li však On, abychom tímto "ničím" získaly všechno, nebuďme pošetilé!

11 - Ach, Pane, všechny škody, jež utrpíme, pocházejí z toho, že nemáme upřeny oči na Tebe. Kdybychom se dívaly jen na cestu, došly bychom tam brzo; avšak tisíckrát padáme, tisíckrát klopýtneme a tisíckrát zabloudíme, protože nemáme upřeny oči na pravou cestu, jak říkávám. Domníváme se, že jsme po ní nikdy nešly, tak se nám zdá nová. A je opravdu politováníhodné vidět, co se nám někdy stává. Sotva se někdo dotkne naší cti, nedokážeme to snést, zdá se nám, že si to nesmíme dát líbit, a říkáme hned: "Nejsme svaté."

12 - Bůh chraň, sestry, abychom po nějakém méně dokonalém skutku říkaly: "Nejsme andělé, nejsme svaté." I když opravdu nejsme takové, je dobré myslet, že s Boží Pomocí a díky našemu úsilí se jimi můžeme stát. Nebudeme-li nedbalé, Boží Pomoc nám nikdy nebude chybět. A protože jsme sem přišly kvůli tomu, ruku k dílu, jak se říká, a kéž s Jeho Milostí nic neopomineme konat, o čem jsme přesvědčeny, že je to k Větší Slávě Boží. 
Chtěla bych, aby mezi vámi převládala tato svatá smělost, jež nám dává růst v pokoře a uvádí do Boží Přízně; On pomáhá velkodušným a nikomu nestraní (1). 

13 - Příliš jsem odbočila; chci se vrátit ke svému námětu, chci vám vysvětlit, co se míní výrazem vnitřní rozjímavá modlitba a kontemplace. Bude se vám zdát, že jsem opovážlivá, ale u vás všechno projde. Možná, že také pochopíte můj neohrabaný styl lépe než nějaký vybroušenější. - A kéž mi Pán dá tu Milost, abych to dokázala!
Amen.

Poznámky: 
(1) Buďte si vědomy, že oni i vy máte stejného Pána na Nebi, a Ten nestraní nikomu (Ef 6,9).