Cesta k dokonalosti 18,1 - 18,2
Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)
1 - Těm z vás, které Bůh vede po této cestě, dcery, zdůrazňuji podle toho, co jsem viděla a pochopila, že kříž kontemplativních osob není nejlehčí; náramně byste se divily, kdybyste viděly, na jakých cestách a jakými způsoby je Pán zkouší. Znám oba stavy a vím, jak nesnesitelné jsou trýzně, jimiž Bůh tříbí kontemplativní: kdyby je nemírnil nějakou Útěchou, nedaly by se vydržet.
A právem, neboť cestu Kříže Bůh vyhradil pro Své vyvolené: čím víc je má rád, tím více trápení na ně sesílá. Není však žádný důvod myslet si, že by se Mu ošklivily kontemplativní osoby; vždyť je chválí Vlastními Ústy a považuje je za Své přátele.
2 - Myslet si, že zahrne Svým Přátelstvím ty, kteří se oddávají rozkoším a nechtějí trpět, je naprosto bláhové: naopak jsem přesvědčena, že sesílá na kontemplativní mnohem těžší kříže než na jiné. Vodí je po tak strmých a neschůdných stezkách, že se leckdy domnívají, že zabloudili a mají pokušení vrátit se zpátky, aby začali znovu. Proto jim musí Jeho Velebnost pomáhat; nedává jim pít jen vodu, nýbrž víno, jež je opájí, aby si tak neuvědomovali bolesti a dokázali to vydržet. Znám jen hrstku kontemplativních osob, které mají dost odvahy a rozhodnosti trpět. Jsou-li slabí, pak první Milost, kterou jim Pán udělí, je neohroženost, aby se nebáli žádného utrpení.
