KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

5 - Buďte rády, že můžete dělat, co vám přikazují. Je-li vaše pokora ryzí, budiž vítána taková služebnice činného života, jež dokáže nereptat, a nechá na pokoji druhé s jejich trápeními, jež nejsou nijak malá. (1)
Praporčík v bitvě přímo nebojuje, ale kvůli tomu není v menším nebezpečí. Ve svém nitru musí trpět víc než všichni ostatní, neboť se nemůže bránit, zatímco drží prapor, a přesto se musí raději dát rozsekat, než by jej opustil.
Tak i kontemplativní musí nést vztyčen prapor pokory a snášet všechny rány, jež na něj padají, a ani jednu nevrátit. Jejich úkolem je trpět s Ježíšem Kristem, nést vztyčený Kříž, nepustit Jej z rukou tváří v tvář hrozícímu nebezpečí, a nikdy nedat najevo, že trpí v tvář hrozícímu nebezpečí, a nikdy nedat najevo, že trpí sebemenší slabostí. Jen proto byli vybráni pro tak vznešený úkol. Ať si hledí toho, co konají, neboť opustí-li prapor, bitva je ztracena. Může to uškodit těm, kteří ještě tak nepokročili, vidí-li, že skutky těch, jež považují za své vůdce a Boží přátele, neodpovídají úřadu, který zastávají.

6 - Že prostí vojáci bojují, jak mohou, a také utíkají, když se vynoří větší nebezpečí, toho si nikdo ani nevšimne, a ani kvůli tomu neztratí čest. Avšak na kapitány upírá svůj pohled celé vojsko a nemohou se pohnout, aniž by to všichni nezpozorovali. Jistě mají velmi čestné postavení. Komu král udělí takovou hodnost, je tím velmi poctěn, avšak přijme-li ji pak na sebe bere nemalou zodpovědnost.(2)
Ne, sestry, nevíme, oč žádáme. (3) Ponechejme to Pánu a nebuďme jako ti, kteří se, jak se zdá, dožadují od Boha Milostí, jako by byl povinen je vyslyšet. To je mi ale pěkná pokora! A proto Ten, který zná každou duši, dělá dobře, že je nevyslyší, leda jen zřídka, neboť vidí, jak nejsou ochotni pít z Jeho Kalicha.

Poznámky:
(1) Ráda bych se podobala těmto duším než jistým kontemplativním. (Rukopis z Escorialu)
(2) Lidé se pro trochu cti zavazují k větším obětem, ale stačí jen chvilka slabosti a všechno se obrátí vniveč. (Rukopis z Escorialu)
(3) Mt 20,22.