Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta k dokonalosti 19,1 - 19,2

16. 12. 2018

44578833df2783c86cd180387dd801af.jpgSv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

1 - Už je to hezká řada dní, co jsem psala předešlé řádky, a nemohla jsem se k tomu vrátit, takže nevím, co jsem říkala, jestliže si to nepročtu. Abych neztrácela čas, budu pokračovat, aniž bych se trápila, zda to jde popořádku.
Inteligentní osoby, které už umí meditovat a dokážou se usebrat, mají k dispozici nezměrné množství dobrých knih, napsaných tak zasloužilými autory, že by bylo pošetilé, aby přihlížely k tomu, co já říkám o modlitbě. Je dost knih, jež mají na každý den v týdnu výborné meditace, hluboce teologické, a to o Tajemstvích Života a Utrpení Pána, o Soudu, o pekle, o vlastní nicotě a o povinnostech vůči Bohu; jsou k nim připojeny výtečné rady, jak začínat a jak ukončovat modlitbu. (1) Kdo se jimi řídí, nebo už je na to navyklý, tomu není třeba zdůrazňovat, že po tak dobré cestě dosáhne přístavu světla a že tak svatému počátku bude odpovídat neméně svatý závěr. Na této cestě bude mít klid a bezpečí, neboť uklidní-li se rozum, vše probíhá pokojně.
Já však chci mlulvit o něčem jiném: dát vám totiž s Boží Pomocí několik rad, abyste si uvědomily, že mnoho duší trpí tím, že nemohou zastavit rozum; a abyste se netrápily, jste-li na tom tak i vy.

2 - Některé duše mají tak roztěkané myšlení, asi jako koně bez uzdy, jež nikdo nedokáže zastavit. (2) Zmítají se sem a tam, stále v neklidu, ať už to pochází z jejich přirozenosti nebo že to dopouští Bůh. Mám s nimi soucit, neboť se mi zdá, že jsou to osoby trápené žízní, jež vidí vodu velmi daleko, a když chtějí jít ji uhasit, překáží jim v chůzi na počátku, uprostřed i na konci. Stává se, když s velkou námahou přemohli první nepřátele, dají se přemoci druhými a raději zemřou žízní, než by pili vodu, jež tolik stojí: ztratí odvahu a přestanou bojovat. Jiní zase porazí i druhé, ale před třetími nepřáteli jim dojdou síly, i když jsou už třeba jen pár kroků od pramene živé vody, o níž Pán řekl Samaritánce, že kdo se jí napije, nebude žíznit navěky. (3)
Jak jsou pravdivá tato Slova pronesená Samou Pravdou! Duše, která pije tu vodu, nebude žíznit po žádné pozemské věci, ale stále vroucněji dychtit po věcech druhého života; nedá se to ani srovnat s přirozenou žízní. Jak žíznivě touží po této žízni, neboť chápe její velkou hodnotu. Ačkoliv je velmi trýznivá a vyčerpávající, přesto přináší tolik sladkosti, že mírní palčivost tím, že ničí její náklonnost k pozemským věcem a sytí je touhou po Nebeských. Je to jedna z Velikých Milostí, jež Bůh může prokázat duši, když ji nechá takto žíznit, aby tím víc znovu a znovu chtěla pít tuto vodu.

Poznámky:
(1) Neráží na knihy, jež uvedla již v 2. kapitole svých Konstitucí, kde stojí: "Představená ať obstará dobré knihy, zvláště: Kartuziána, Flos sanctorum, Contemptus mundi, Oratorium řeholníků, knihy fr. Luise de Granada a fr. Pedra de Alcántara."
(2) Je-li dobrým jezdcem, kdo na nich jede, nebude pořád v nebezpečí, ale někdy přece jen. Nicméně, aby si byl jist životem, nemůže sedět na koni s velkou elegancí, a musí se velmi namáhat. (Rukopis z Escorialu)
(3) Kdo se však napije vody, kterou mu dám Já, nebude žíznit na věky (Jan 4,14).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář