KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

1- Už jste nahlédly, dcery, jak vznešený cíl jsme si vytkly? A nyní, co máme dělat, abychom v Očích Božích i lidských nebyly hodnoceny jako nerozvážné. Jedno je jasné: musíme se hodně namáhat a usilovat o to, abychom měly ušlechtilé touhy, a tak dosáhly, že naše skutky budou méně přízemní. A budeme-li se snažit pečlivě zachovávat naše pravidla a konstituce, Pán, jak doufám, vyslyší všechny naše prosby. O víc vás nežádám: jen aby náš život odpovídal tomu, co vyznáváme a co vyžaduje naše povolání, i když mezi jedním a druhým dodržováním pravidel je nemalý rozdíl.

2 - Naše původní Řehole praví, že se máme stále modlit. Tato povinnost je ze všech nejdůležitější, a budeme-li ji plnit co nejlépe, budeme zachovávat i posty, kající úkony a mlčení, jak je Řád přikazuje. Uvědomte si totiž, že má-li se člověk opravdu modlit, pak musí sahat k těmto prostředkům, neboť modlitba a změkčilost - to nejde dohromady. To jsem vám chtěla říci a modlitbě, jak jste mě o to prosily.

3 - Na oplátku za to, co vám řeknu, vás prosím, abyste si často čítaly toto, co jsem vám řekla, a uváděly to do praxe.
Než vám budu mluvit o vnitřním životě, totiž o modlitbě, zmíním se o několika velmi potřebných věcech pro ty, které chtějí vyrazit na tuhle cestu: jsou to tak nutné věci, že s nimi mohou velmi pokročit v Boží službě, i když nejsou hluboce kontemplativní typy, zatímco bez nich to žádná nedokáže vykonat. Kdo by si to myslel, velmi by se mýlil. Kéž mi Pán pomáhá a kéž mi ráčí vnukat, co mám říkat, aby všechno bylo k Jeho Slávě! Amen.

4 - Nemyslete si, mé sestry a přítelkyně, že je mnoho těch věcí, jež vám mám doporučit. Kéž se líbí Bohu, abychom zachovávaly, co naši svatí Otcové přikázali a zachovávali. Stali se svatými na této cestě: vydat se jinou, ať už z vlastního nápadu či na radu někoho jiného, to by znamenalo klamat se.
Budu se zabývat třemi věcmi, vzatými z našich konstitucí: chápat, jak na tom záleží zachovávat je, velmi napomáhá k tomu, abyste zakoušely onen vnitřní i vnější pokoj, který nám Pán tak doporučoval. První je láska, kterou se navzájem máme zahrnovat; druhá je nelpět na tvorech; třetí je opravdová pokora, která navzdory tomu, že je uvedena na posledním místě, je první a objímá ty druhé. (1)

Poznámky:
(1) Původně zde světice skončila a začala pátou kapitolu. Později to přeškrtala a připsala vlastní rukou: "Zde nemá začínat nová kapitola; pokračuje čtvrtá." - To však je pouze v toledském rukopisu, v ostatních zůstává původní rozdělení. A to způsobilo, že v různých vydáních a překladech Cesty k dokonalosti jsou kapitoly různě číslovány.