Cesta k dokonalosti 6,1 - 6,3
Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)
1 - Dost jsem odbočila, ale bylo to tak důležité, že mi to nebude vytýkat, kdo mě chápe.
Vraťme se nyní k vzájemné lásce, kterou nazývám čistě duchovní. Nevím, zda dobře chápu, co to je; myslím však, že se nemusím příliš zdržovat, protože ji mají jen málokteří. Ti, kterým ji Pán udělil, ať Mu velmi děkují, neboť je to svrchovaná dokonalost.
Chci však o ní přece jen něco říci. Snad bude užitečné se jí zabývat, neboť když člověk touží po ctnosti, snaží se jí dosáhnout, stačí, aby ji měl před očima, aby se pohnul a miloval ji.
2 - Kéž se líbí Bohu, abych tuto lásku dokázala chápat a uměla to také vyjádřit. Zdá se mi, že ani nechápu, kdy je čistě duchovní a kdy je v ní přimíseno něco smyslového, a proto nevím, jak se odvažuji zabývat se jí. Jsem jako člověk, který slyší vzdálený hovor a nerozumí, co se říká. Tak i já někdy nemusím vůbec chápat, co říkám: a přesto se líbí Pánu, aby vše bylo dobře vyjádřeno. Ostatně nebudou-li má slova dávat smysl, pak je to naprosto přirozené, že se mi nic nepodaří.
3 - Zdá se mi, že když Bůh udělí duši jasně poznat, jakou hodnotu má svět, že existuje jiný, úžasně rozdílný od tohoto, že je věčný, kdežto ten druhý že je prchavý jako sen; když jí dá poznat, co to znamená milovat Stvořitele nebo tvora, a to ne jen prostým rozumovým poznáním či vírou, nýbrž - a to je velký rozdíl - osobní zkušeností; když tato duše vidí a zakouší, co je Stvořitel a co je tvor, co se získává ve službě jednomu a co se ztrácí, slouží-li se druhému, a celé to velké množství pravd, jimž Bůh učí toho, kdo se oddá modlitbě, či kohokoliv, kterého chce, pak tedy tato duše miluje mnohem dokonaleji, než kdyby nedospěla do tohoto stavu.
