Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta k dokonalosti 7,4 - 7,5

30. 11. 2016

44578833df2783c86cd180387dd801af.jpgSv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

4 - Ti, kteří takto milují, jsou velmi prospěšní, protože berou na sebe všechna trápení a ponechávají druhým, aby z nich čerpali prospěch, aniž by zakusili trýzeň. Jejich přátelé se stávají brzo dokonalí, neboť jinak, věřte mi, buď přeruší přátelství - aspoň to, co je v přátelství nejhlubší - anebo dosáhnou pro ně Milost jít toutéž cestou, jako kdysi sv. Monika pro sv. Augustina, a spolu dojít k Pánu.
Jejich srdce není schopno dvojakosti: vidí-li, že scházejí z cesty a dopouštějí se nějaké chyby, ihned je upozorní: nemohou mlčet. A naléhají bez okolků nebo lichocení, dokud se nenapraví: buď se napraví anebo přeruší přátelství, protože to nemohou snášet. Je to ostatně nutné, aby se předešlo stálým útoklům z jedné či z druhé strany. Tyto svaté duše, usilující pouze o vlastní dokonalost, se nestarají o svět, ani zdali slouží Bohu či ne. Jedná-li se ovšem o jejich přátele, pak je to něco jiného: neujde jim nejmenší příležitost, zahlédnou i nejmenší smítko. Říkám vám však, že nesou opravdu těžký kříž. (1)

5 - Ráda bych viděla, že umíte takhle milovat. Snad to zpočátku nedokážete tak dokonale, ale Pán to zdokonalí. Začněme užívat vhodné prostředky, a nestarejte se, zda se tam připlete nějaká přirozená něha, neboť bude-li se projevovat vůči všem, nebude to nijak na škodu. Je totiž dobré a někdy i nutné pociťovat něhu a projevovat ji, být vnímavé vůči trápení a nejmenším nevolnostem sester.
Může se někdy stát, že nějaká nicotnost je pro některou sestru větší trýzní, než nějaká daleko větší zkouška, neboť jsou osoby tak přecitlivělé, že je zneklidní každá malá obtíž. (2) Nepřestávejte však mít s nimi soucit, máte-li opačnou povahu. Možná nás Pán chrání před těmito trýzněmi, aby nám dal jiné, jež se nám zdají těžké - a snad i budou - které ale naše sestry budou považovat za lehké. V těchto věcech nesmíme nikdy soudit druhé podle sebe: místo abychom hleděly na ty případy, v nichž nám Pán dal sílu, uvažujeme o těch, kdy jsme byly slabé.

Poznámky:
(1) Šťastné duše, jež jsou jimi takto milovány. Šťastný den, ve kterém se seznámily!... Ach, můj Bože, dovol i mně vidět, že mě mnozí tak milují. Ano, Pane, toužím po tom víc, než aby mě měli rádi všichni králové a knížata tohoto světa, neboť ony duše by neopomenuly žádný prostředek, aby mě přivedly k přemáhání světa a pohrdání všemi pozemskými dobry.
Sestry, najdete-li někoho, kdo je naplněn takovou láskou, pak prosím Matku představenou, aby se všemožně starala umožnit vám jednat s ním. A to pak ho milujte, jak chcete. Myslím si však, že takových duší není mnoho. Nicméně Pán neopomene dát vám je poznat. Namítnete mi, že to není nutné, že vám stačí mít Boha za Přítele. Avšak já vám říkám, že výborným prostředkem, jak se těšit z Boha, je právě přátelství s Jeho přáteli: vím z vlastní zkušenosti, že se z toho načerpá mnoho dobrého. Jestliže nejsem v pekle, pak za to vděčím po Bohu právě duším, o nichž mluvím, a jejichž modlitbám jsem se vždy doporučovala. (Rukopis z Escorialu)
(2) Nedivte se tomu, neboť Ďábel dělá všechno, aby je pociťovaly mnohem větší a daleko trýznivější. (Rukopis z Escorialu)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář