KARMEL - Hora Matky Boží

Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)

• Neobdělávaná země, ať sebeúrodnější, bude rodit jen bodláčí a trní. Tak je to i s myslí člověka.
• Vždycky mluv dobře o duchovních věcech, o řeholnících a řeholnicích, o kněžích a poustevnících.
• Mezi mnoha mluv vždycky málo.
• Buď skromná v celém svém konání i jednání.
• Nenaléhej mnoho, zvláště ve věcech, jejichž význam je malý.
• Hovoř s každým s umírněnou radostí.
• Nikdy se ničemu nevysmívej.
• Nikdy nikoho nekárej, leda jemně, pokorně, a s pocitem studu vůči sobě.
• Vstup do nálady člověka, s nímž hovoříš. Buď veselá s veselými, smutná se smutnými; krátce, staň se všem vším, abys získala všechny lidi.
• Nikdy nehovoř, dokud si dobře nerozmyslíš, co chceš říci, a doporuč to upřímně našemu Pánu, abys neřekla něco, co se Mu nelíbí.
• Nikdy se neospravedlňuj, ledaže je velmi pravděpodobné, že máš pravdu.
• Nikdy nemluv o sobě něco, co si zaslouží chvály, jako je vzdělání, ctnosti nebo původ – pokud není naděje, že z toho někdo bude mít užitek; tehdy ať je to pokorně a s vědomím, že jsou to Dary z Ruky Boží.
• Nikdy nezveličuj věci, ale vyjadřuj svá mínění skromně.
• Vždycky zaváděj do svých řečí a rozhovorů duchovní náměty: tak se vyhneš prázdným slovům a klevetám.
• Nikdy netvrď něco, o čem bys neměla dříve jistotu.
• Nikdy se nevnucuj, abys dávala svůj názor o všem, pokud se tě neptají, nebo pokud to nevyžaduje křesťanská láska.
• Hovoří-li někdo o duchovních věcech, naslouchej mu pokorně jako ten, kdo se učí, a uchovej pro sebe vše dobré, co říká.
• Vyjev své představené a svému zpovědníku všechna svá pokušení a odpory, aby ti dali radu a prostředek k jejich překonání.
• Nezdržuj se mimo svou celu a neopouštěj ji bezdůvodně, při odchodu z cely pros Boha o Milost, abys Ho neurazila.
• Nejez ani nepij vyjma stanovenou dobu, a tehdy vzdávej Bohu velký dík.
• Konej všechno tak, jako bys skutečně před sebou viděla Boží Majestát; duše mnoho získá, když si takto počíná.
• Nikdy o nikom nic zlého neposlouchej a nemluv, leda o sobě; když se ti to začne líbit, začneš dělat pokroky.
• Všechno, co konáš, vztahuj k Bohu tím, že Mu to obětuješ, a pros Ho, aby to bylo k Jeho Cti a Slávě.
• Když jsi veselá, nedávej to najevo přílišným smíchem, nýbrž pokornou, skromnou, příjemnou a poučnou radostí.
• Vždy se považuj za služebnou všech a ve všech hledej Krista, našeho Pána, a tak Mu získáš vážnost a úctu.
• Vždy buď připravena k plnění poslušnosti, jako by Sám Ježíš ti přikazoval skrze tvou převorku nebo představenou.
• Při každé své práci a vždycky si zpytuj svědomí, a když poznáš své chyby, snaž se je s Boží Pomocí napravit; touto cestou dojdeš k dokonalosti.
• Nemysli na chyby druhých, nýbrž na jejich ctnosti a na chyby vlastní.
• Měj stále upřímnou touhu trpět pro Krista při každé záležitosti a příležitosti.
• Obětuj se denně padesátkrát Bohu a čiň to s velkou vroucností a touhou po Bohu.
• Uchovej si po celý den, o čem jsi ráno rozjímala; buď v tom vytrvalá, poněvadž to přináší velký užitek.
• Uchovávej pečlivě pocity, které ti Pán uděluje, a uskutečňuj touhy, které ti dává během modlitby.
• Vyhýbej se zvláštnostem, nakolik můžeš, neboť je to velké zlo v komunitě.
• Čti příkazy a pravidla svého řádu a pečlivě je dodržuj.
• Přemýšlej o Boží Prozřetelnosti a moudrosti ve všech stvořených věcech a ve všech jej chval.
• Vzdal své srdce od všech věcí, hledej a najdeš Boha.
• Nikdy neukazuj navenek zbožnost, kterou nepociťuješ, je však dobré zbožnost skrývat.
• Vnitřní zbožnost nevyjevuj, není-li to velmi nutné;  »své tajemství si nechám pro sebe«, říkají svatý František a svatý Bernard.
• Je-li tvůj pokrm dobře nebo špatně uvařen, nestěžuj si: vzpomeň si za žluč a ocet Ježíše Krista.
• U stolu s nikým nehovoř a nepozvedej oči, aby ses dívala po druhých.
• Rozjímej o Nebeském Stole a Jeho Pokrmu, kterým je Bůh, a o hostech, kterými jsou andělé. Pozvedej oči k tomuto Stolu s touhou, aby ses tam ocitla.
• V přítomnosti své představené, v níž musíš vidět Ježíše Krista, mluv jen to nejnutnější a s velkou úctou.
• Nikdy nekonej nic, co bys nemohla konat přede všemi.
• Nikdy nesrovnávej jednu osobu s druhou: srovnávání je odporné.
• Když tě za něco kárají, přijmi to s vnější i vnitřní pokorou a modli se k Bohu za toho, kdo tě pokáral.
• Nařídí-li ti něco představená, neříkej, že někdo jiný ti nařídil něco opačného, nýbrž mysli si, že oba jednali s dobrým úmyslem, a poslechni příkaz, který jsi dostala.
• Neživ svou zvědavost řečmi nebo otázkami o tom, co se tě netýká.
• Mysli na svůj minulý život, abys nad ním mohla naříkat, na svou nynější vlažnost a na to, co chybí, než odsud dojdeš do Nebe, abys žila v bázni, která přináší mnoho dobrého.
• Vždy konej, k čemu tě vybízejí ve tvé komunitě, není-li to proti poslušnosti, a odpovídej jim pokorně a vlídně.
• Nežádej vyjma velké nutnosti žádné zvláštní jídlo nebo oděv.
• Až do konce života se nepřestávej pokořovat a zapírat ve všem.
• Navykni si konat neustále mnoho úkonů lásky, neboť ty rozněcují a obměkčují duši.
• Konej skutky všech ostatních ctností.
• Obětuj všechny své věci Věčnému Otci ve spojení se Zásluhami Jeho Syna Ježíše Krista.
• Buď laskavá ke všem a přísná na sebe.
• Na svátky svatých přemýšlej o jejich ctnostech a pros Pána, aby je udělil i tobě.
• Velmi pečlivě konej své večerní zpytování svědomí.
• Ve dny, kdy přijímáš, ať se tvá modlitba soustřeďuje na vědomí, že jakkoli jsi ubohá, brzy přijmeš Boha; při večerní modlitbě poděkuj, že jsi přijala Jeho.
• Jsi-li představená, nikdy nikoho nekárej hněvivě; až když tě hněv přejde, přinese tvé pokárání užitek.
• Snaž se velice o dokonalost a zbožnost a konej s nimi všechno.
• Neustále se cvič v Bázni Boží, která přináší duši lítost a pokoru.
• Uvědom si, jak rychle se lidé mění a jak málo jim můžeš věřit, a proto se upni úzce na Boha, který se nemění.
• Snaž se hovořit o záležitostech své duše s duchovním a vzdělaným zpovědníkem, důvěřuj mu a řiď se ve všem jeho radou.
• Kdykoliv přijímáš, popros Boha o nějaký Dar pro Veliké Milosrdenství, že přišel do tvé ubohé duše.
• I když máš mnoho svatých za své přímluvce, uctívej zvlášť svatého Josefa, který může od Boha mnoho získat.
• V dobách, kdy jsi smutná a znepokojená, nezanedbávej dobré skutky modlitby a sebezáporu, které sis navykla konat. Ďábel se totiž bude snažit vyvést tě z míry a přesvědčit, aby ses jich vzdala. Spíše bys je však měla konat více než obvykle a uvidíš, jak rychle ti Pán přijde na Pomoc.
• Nehovoř o svých pokušeních a nedokonalostech členkám své komunity, jež nepokročily v duchovním životě, poněvadž bys tak uškodila jimi sobě; mluv o tom jen s nejdokonalejšími.
• Buď si vědoma, že nemáš než jedinou duši, že nezemřeš než jednou, že nemáš než jeden život, který je krátký, jediný a zcela osobní, a že není než jediné oslavení, které trvá věčně. Budeš-li to činit, mnoho věcí tě nebude zajímat.
• Ať je vždy tvou touhou vidět Boha; tvým strachem, že Jej ztratíš; tvou bolestí, že se z Něho nemůžeš radovat; tvou radostí, že On tě může k Sobě přivést. Tak budeš žít ve velkém klidu.