Život dokonalého řeholníka a důvěrného přítele Božího je trvalé mučednictví
Sv. Terezie od Ježíše (1515 - 1582)
Na cestě k dokonalosti se zdá všechno velmi namáhavé a obtížné a právem: vždyť jde o boj, který vedeme sami se sebou. Sotva se však dáme do díla, Bůh působí v duši tak mocně a udílí jí tolik Milostí, že všechno, co by se [jí] mohlo stát v tomto životě, jí připadá nicotné a nepatrné. A když my [řeholnice] uskutečňujeme tak velikou věc, jako je vzdát se pro Boha své svobody a podřídit ji rozhodování jiného [člověka], proč se tedy zdráháme umrtvovat své nitro? Vždyť tím se všechno ostatní stává záslužnějším a dokonalejším a vše konáme s větším potěšením a pokojem. K tomu dospějeme, když ponenáhlu nebudeme následovat svou vůli a své sklony ani v nejmenších věcech, až tak bude tělo zcela poddáno duchu.
Zcela, nebo alespoň největším dílem, záleží na tom, abychom odložily všechnu [zneklidňující] starostlivost o nás samotné a o naše pohodlí. Kdo totiž začne opravdově a upřímně sloužit Bohu, nemůže Mu [chtít] obětovat nic menšího, než svůj život. Když Mu již vydal svou vůli, čeho by se bál: Je-li vskutku opravdovým řeholníkem nebo člověkem oddaným modlitbě a touží-li požívat Božských Útěch a Darů, nesmí se zaleknout pro Boha i zemřít a ať touží po mučednictví. Ostatně což neví, že život dobrého řeholníka, totiž toho, kdo chce patřit k velmi důvěrným přátelům Božím, je jedno dlouhé mučednictví? Nazývám je dlouhým. Srovnáme-li je s tím, jak byla [mučedníkům] v mžiku sťata hlava, lze je právem nazvat dlouhým, trvajícím po dlouhou dobu. Jinak ovšem je náš život krátký, život některých lidí dokonce velmi krátký. A cožpak víme, zda náš život nebude tak krátký, že skončí hodinu nebo jen okamžik poté, co jsme se rozhodli již z [celé] hloubi srdce sloužit Bohu? I to by se mohlo stát. Nespoléhejme teď proto na to, co jednou skončí, a tím méně na život, jehož ani jediný den nemáme jistý. Kdo by se nesnažil usilovně využít každé hodiny, když si je vědom, že může jít o jeho hodinu poslední?
Věřte mi tedy: je velice prospěšné být si tohoto vědomy. Učme se proto a navykejme si ve všem odpírat své vůli, což se nám jistě nebude dařit okamžitě a hned. Ale budete-li se snažit poctivě, uvidíte, že toho krok za krokem nakonec dosáhnete, a ani nebudete vědět, jak se vám to podařilo.
Cesta k dokonalosti 12,1-3
