Ct. Markéta od Nejsvětější Svátosti
Markéta Parigot se narodila 6. února 1619 v Beaune (Cote d´Or) ve Francii. Od svého nejranějšího dětství byla mimořádně ctnostná; už v sedmi letech trávívala celé noci na modlitbách, a to i v zimě. Starala se o nemocné v hospici Hotel Dieu (Boží hotel), kterým líbala jejich rány. Cítila se povolána pečovat o chudé a nemocné. Roku 1630, po úmrtí obou rodičů, požádala o přijetí u bosých karmelitek ve svém rodném městě. Díky její dobré pověsti bylo její žádosti vyhověno i přes její velmi mladý věk. Mladá postulantka tak vstoupila do výjimečného prostředí, které bylo velmi oddáno úctě k Dítěti Ježíši. Tato úcta má původ ve dvou zdrojích: kardinálovi Petru de Berulle a španělských zakladatelkách francouzských bosých Karmelů.
Kardinál de Berulle měl, během své cesty do Španělska v roce 1604 za účelem prozkoumání tereziánského Karmelu v této zemi, příležitost setkat se s těmi, kdo uctívali Kristovo Svaté Dětství. V Alcalá de Henares měl možnost rozmlouvat s laickým bratrem Františkem od Dítěte Ježíše, který byl důležitou postavou mezi těmi, kdo uctívali Dítě Ježíše. Kromě toho se setkal také s provinciálem pro Kastilii, Josefem od Ježíše a Marie, obdivovatelem a budoucím životopiscem tohoto svatého laického bratra. Nakonec si jako převorku prvního francouzského Karmelu Reformy vybral ct. Annu od Ježíše, jíž napsal, že si přeje, aby tato fundace byla uskutečněna pod patronátem Dítěte Ježíše. Od té doby bylo téma Svatého Dětství oblíbeným námětem kardinálových rozmluv.
Markéta přijala na Karmelu ke svému jménu predikát "od Nejsvětější Svátosti" a horlivě šířila mezi široké masy obyvatel úctu k Dítěti Ježíši, k prvním dvanácti letům Jeho Života. Nesla v sobě Ježíšovo Svaté Božské Dětství. Tato úcta se projevila také navenek tím, že její vzhled a všechny pohyby obličeje se změnily do podoby novorozeného dítěte. V tomto stavu se hluboce ponořila do vnímání Dítěte Ježíše v Jeslích, obzvláště do Jeho Malosti, Slabosti a Ponížení. Takto žila v komunitě až do roku 1638, kdy jí Dítě Ježíš inspirovalo k aktivnější práci na záchraně duší. Pán jí zjevil, že skrze Zásluhy Jeho Svatého Dětství najde způsob, jak z Nich vyzískat Boží Milosrdenství pro duše. Dále jí dal poznat, že si přeje, aby Jeho Svaté Dětství bylo uctíváno do dvanácti let Jeho věku. Ti, kteří Je budou uctívat, se podle Pánova Přání měli spojit v Rodinu Dítěte Ježíše. Dvacátého pátého každý měsíc, na připomenutí slavností Zvěstování a Narození Páně, meditovala všechna Slova, Činnosti a Tajemství Dítěte Ježíše. Základní povinností všech členů tohoto společenství bylo praktikovat nejdokonalejší jednoduchost, laskavost, příjemnost a hlubokou pokoru. Tato úcta se rozšířila i mimo zdi Karmelu.
Královna Anna Rakouská, manželka Ludvíka XIII., se téměř dvacet let bez úspěchu modlila za dědice trůnu. Sestra Markéta se modlila k Dítěti Ježíši a dostalo se jí Zjevení, že královna porodí syna a velmi podrobně bylo předpovězeno. Poté nastal v zemi, dříve sužované politickou vřavou, mír a oddanost Svatému Dětství se stala proslulou. Jistý baron Gaston de Renty navštívil sestru Markétu a ona mu pomohla rozvinout úctu k Dítěti Ježíši, což ho vedlo k tomuto výroku: Duch dětství je stav, kdy je třeba žít ze dne na den, v dokonalém ponížení sebe sama a úplném odevzdání se Otcově Vůli. Po návratu domůj poslal baron de Renty sestře Markétě Sochu Malého Krále Slávy, vyřezanou ze dřeva, oblečenou, se šperky a korunkou. Markéta získala povolení od představených, aby se mohla vybudovat malá kaplička přiléhající ke kostelu, což znamenalo začátek národních poutí k Dítěti Ježíši do Beaune, které se každoročně konaly až do doby Francouzské revoluce.
Sestra Markéta od Nejsvětější Svátosti zemřela 26. května 1648; v době, kdy úcta k Dítěti Ježíši vrcholila. Úspěch této úcty tkvěl především v jejích mimořádných ctnostech - nevinnosti, čistotě, prostotě a vlastnímu odříkání. Až do zahájení Francouzské revoluce se konaly poutě k jejímu hrobu.
Proces beatifikace byl zahájen bezprostředně po její smrti. Své svědectví přidala i královna Anna Rakouská. Během procesu náhle zemřel biskup Autun, který byl pověřen předáním dokumentů do Říma. Bosé karmelitky se neúspěšně snažily tuto dokumentaci získat, ale po vypuknutí Francouzské revoluce se zdálo, že se dokumenty ztratily. Znovu byly nalezeny roku 1865 a kanonický proces mohl pokračovat. 10. prosince 1905 byl vydán dekret o hrdinských ctnostech Markéty od Nejsvětější Svátosti, ale proces přesto dále nepokračoval. Sestra Markéta ukázala světu, že svatost je možná pro každého, kdo uctívá a napodobuje Dítě Ježíše.
